Улога појединаца у систему културе у малој етнографској регији

DOI: https://doi.org/10.2298/GEI1702255P UDC 39:316.72

  • Jana Pospíšilová (Czech Republic) The Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences, Brno
    jana.pospisilova@iach.cz

Сажетак

Чешко село је прошло кроз значајну трансформацију од тзв. Плишане револуције
1989. године. Оно више није периферна област одакле се људи селе у градове, иако се
нека села и даље расељавају. Чиниоци руралног развоја су локалне и националне
институције и појединци који на неки начин утичу на активности на селу и значајне су
за одржавање и развој локалне културе, као и преношење етно-културних традиција. У
малој регији Моравске Влашке (Valašsko, Wallachia), Заврши (Závrší), на моравско-
словачкој граници, значајан носилац традиције био је Јозеф Кања (Josef Káňa, 1929–
1994), сакупљач фолклора, приповедач плесач, локални хроничар и регионални писац,
сликар, илустратор и оснивач локалне извиђачке чете. Његов син и остали чланови
породице чувају сећање на оца у малом приватном музеју, али и развијају његово
интелектуално наслеђе у локалној култури, посебно у виду традиционалног
приповедања и кроз завршански фоклорни ансамбл. Ово представља пример
генерацијског преношења. Стварање тзв. комеморативне археологије у виду хроника, фотографија, комеморативних објеката итд. је свесни наставак међу-генерацијског
континуитета који јача интегритет групе, породице, села или регије.
Кључне речи: локална култура, носилац, генерацијско преношење, хроничар Јозеф
Кања (1929–1994), Чешка Република.

Reference

Drápala, Daniel, Martina Pavlicová. 2014. “Etnografická rajonizace: úvahy nad jejím
historickým vývojem a smyslem současné existence.“ Národopisná revue
24: 171-188.
Friedman, Jonathan. 1994. Cultural Identity and Global Process. London: Sage.
Giddens, Anthony. 2000. Unikající svět. Praha: Slon.
Haukanes, Haldis. 2004. „Velká dramata – obyčejné životy. Postkomunistické
zkušenosti českého venkova.“ Praha: Slon.
Hlôšková, Hana (ed.) 2000. Tradičná kultura a generácie. Bratislava: Ústav etnológie
Slovenskej akadémie vied.
Káňa, Petr. 1996. „Předmluva.“ In Káňa, Josef. Vršatecké pověsti, 4-5. Brno: V.
Fialová.
Káňa, Petr. 2012. Případ faráře Půčka. Břeclav: Jiří Polach
Kandert, Josef (ed.). 2004. Jihomoravský venkov po socialismu. Filipovsko na konci
devadesátých let 20. století. Informatoria katedry sociologie – Filipov III.
Praha: Matfyz.
Kiliánová, Gabriela. 2005. „Ako, kedy a čo si ľudia rozprávajú? Rozprávačské
okruhy a repertoár v 80. rokoch 20. storočia v jednej obci.“ In Folklór
v kontextoch. Zborník príspevkov k jubileu doc. PhDr. Ľubice Droppovej,
CSc., ed. Hlȏšková, H., 141-150. Bratislava: Ústav etnológie Slovenskej
akadémie vied.
Kolařík, Josef. 2012. „Tarahún“. Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka 13: 37-
38.
Librová, Hana. 1994. „Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti.“ Brno:
Veronika
Librová, Hana. 2003. „Vlažní a váhaví. Kapitoly o ekologickém luxusu.“ Brno: Doplněk.
Vetterl, Karel (ed.). 1955. Lidové písně a tance z Valašskokloboucka. Díl I. Praha:
Nakladatelství ČSAV.
Vetterl, Karel, Z. Jelínková. 1960. Lidové písně a tance z Valašskokloboucka. Díl
II., Praha: Nakladatelství ČSAV.
Müllerová, Birgit. 1998. „Kultura a moc: průmyslový podnik po sjednocení
Německa.“ Český lid 85 (3): 209-222.
Naňák, Aleš. 2015. „Když se Návojná stala zemí Skalních orlů.“ Zvuk 3 (4): 82-85.
Pavlištík, Karel. 1995. “Lidová kultura“. In Zlínsko. Vlastivěda moravská, ed. Nekuda,
V., 201-202. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Muzeum
jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
Pavlištík, Karel. 2007. „Vincenc Nesázal a jevištní prezentace zvykoslovných aktivit
Valašského souboru Závršan z Nedašova.“ Vlastivědné kapitoly
z Valašskokloboucka 8 (1): 14-25.
Perlín, Radim a kol. 2010. Venkovy a venkované. Doprovodná publikace k výstavě.
Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
Perlín, Radim. 1999. „Venkov, typologie venkovského prostoru“. In Česká etnoekologie,
eds. Malý, F. and B. Viktoriová, 87-104. Praha: Cargo Publishers.
Pospíšilová Jana. 2013. „Priče sa moravsko-slovačke granice.“ In
Kulturna prožimania: antropološke perspektive, ed. Rаdojičić,
D.,125-135. Belgrade: Etnografski institut SANU.
Pospíšilová, Jana. 2003. „Co si školáci vyprávějí.“ In Rajče na útěku. Kapitoly o
kultuře a folkloru dnešních dětí a mládeže s ukázkami, ed. Pospíšilová, J.,
Brno: Doplněk.
Pospíšilová, Jana. 2014. „Regionální a národní identita ve vyprávěných příbězích z
Nedašovského Závrší.“ In Valašsko - historie a kultura, eds. Urbanová,
S. a kol., 79-86. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě
(Centrum pro hospodářské a sociální dějiny a Ústav pro regionální studia).
Pospíšilová Jana. 2016. „To sem čula na vlastní oči... . Tradiční vyprávění na nedašovském
Závrší.“Valašské Klobouky- Brno: Muzejní společnost ve Valašských
Kloboukách-Etnologický ústav AV ČR.
Románková, Eva. 2008. „Význam a funkce výročních obyčejů v činnosti spolku,
jednotlivce a lokálního společenství (na příkladu dvou jihovalašských obcí)“
viz http://www.narodopisnaspolecnost.cz/vestnik/nv_2008_2.pdf (accessed
February 28 2017).
Rozmístění a koncentrace obyvatelstva ČR – 2001. Velikostní struktura obcí. Český
statistický úřad. https://www.czso.cz/csu/czso/4120-03-
casova_rada_1961_2001-3__velikostni_struktura_obci_ (accesssed Februar
20 2017).
Rychnová, Dagmar. 1957. „K metodice zápisu lidové prózy. O významu přirozené
vypravěčské situace.“ Český lid 44 (3): 123-128.
Svobodová, Hana, Antonín Věžník. 2014. Úvod od geografie venkova. Brno: Katedra
geografie. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity.
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js14/g_venkov/web/skripta/geografi
e-venkova-skripta.pdf (accessed Februar 20 2017)
Štika, Jaroslav. 2009. Valaši a Valašsko. O původu Valachů, valašské kolonizaci,
vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších.
Rožnov pod Radhoštěm: Valašský muzejní a národopisný spolek.
Vaishar, Antonín et al. 2013. Změny krajiny na okraji velkých měst. Je suburbanizovaný
venkov ještě venkovem? Brno: Mendelova univerzita.
Válka, Miroslav. 2001. „Současný venkov a jeho cesta ke kulturní identitě.“ Národopisná
revue 11: 192-198.
Válka, Miroslav. 2011. Sociokulturní proměny vesnice. Moravský venkov na prahu
třetího tisíciletí. Brno: Masarykova univerzita.
Vařeka, Josef 1994: „Kulturní hranice a národní identita.“ Český lid 81 (3): 177-
183.
Примљено / Received: 19. 01. 2017.
Прихваћено / Accepted: 21. 08. 2017.
Објављено
20.12.2017.
Како цитирати
POSPÍŠILOVÁ (CZECH REPUBLIC), Jana. Улога појединаца у систему културе у малој етнографској регији. Гласник Етнографског института САНУ, [S.l.], v. 65, n. 2, p. 255-272, dec. 2017. ISSN 2334-8259. Доступно на:
<https://www.ei.sanu.ac.rs/index.php/gei/article/view/164>.
Датум приступа: 03 mar. 2024